Co je na povrchu skloviny zubu a proč to důležité víte?

Sklovina je nejtvrdší tkáň v lidském těle. Je to tenká, průhledná vrstva, která chrání váš zub před kyselinami, bakteriemi a mechanickým poškozením. Ale co se vlastně děje na jejím povrchu, když se praskne? A proč to nemůžete jen tak ignorovat?

Sklovina není živá tkáň. Nemá nervy, krevní cévy ani schopnost se obnovit. Když se poškodí, zůstává poškozená navždy. To znamená, že každá trhlinka, každý mikroprasklin, každý škrábanec je trvalý. A i když to nemusí bolet, může to vést k větším problémům.

Co vlastně tvoří povrch skloviny?

Sklovina je tvořena především minerály - přibližně 96 % je hydroxyapatit, což je krystalická forma vápníku a fosforečnanů. Zbývající 4 % tvoří voda a organické látky. Tento složitý minerální krychlový systém je tak hustý, že je téměř nepřístupný pro bakterie - než se sklovina poškodí.

Povrch skloviny je však nejen pevný, ale i dynamický. Každý den probíhá na něm malý přenos látek. Kyseliny z potravy a bakterií v ústech začínají roztavovat minerály (deminereralizace). Sliny pak tyto minerály zpět přivádějí (reminereralizace). Tento proces je v pohodě, dokud se nezhorší.

Když se ale sklovina začne praskat, přestane být těsná. Vznikají mikrotrhliny, které umožňují kyselinám a bakteriím proniknout hlouběji - až k dentinu, kde už jsou nervy. A to je ten okamžik, kdy začne bolet.

Co způsobuje praskliny na sklovině?

Není to jen špatná hygiena. Praskliny na sklovině vznikají z mnoha důvodů:

• Bruxismus - štěkání nebo tření zubů během spánku. Tlak může být až 5-6x vyšší než při běžném žvýkání. To je jedna z nejčastějších příčin.
• Chřipky a zvracení - žaludeční kyselina je silně kyselá. Pokud se dostane na zuby, začne je rozkládat. To se často stává u lidí s bulimií nebo při častém zvracení.
• Příliš agresivní čištění - tvrdá zubní kartáček, příliš časté čištění nebo zubní pasta s vysokou abrazivitou může sklovinu postupně opotřebovat.
• Teplotní šoky - když vypijete horký kávu a hned poté ledový nápoj, sklovina se rychle rozšiřuje a zchladzuje. Tento cyklus může způsobit mikrotrhliny.
• Dědičnost a vývojové vadě - některé osoby mají přirozeně slabší sklovinu kvůli genetice nebo nedostatku minerálů během vývoje zubů.

Praskliny mohou být vidět jen pod mikroskopem, ale jejich důsledky jsou reálné. Můžou vést k zubnímu kazu, ztrátě zubu, bolesti, nebo dokonce k potřebě kořenového léčení.

Co se stane, když sklovina praskne?

Když se sklovina poškodí, nejde o jen „povrchový problém“. Tady je co se děje:

1. Mikrotrhlina - nejprve vznikne jemná čára, kterou nevidíte. Slina a kyselina se do ní začnou prokrádat.
2. Deminereralizace - minerály se začnou odstraňovat. Sklovina ztrácí tvrdost a přechází do fáze bílé skvrny - to je první známka kazu.
3. Penetrace bakterií - když trhlina dosáhne na dentin, bakterie proniknou do zubu. Tam se začnou množit a produkují kyselinu.
4. Ztráta struktury - zub začíná být křehký. Může se rozpadat, štěpit nebo se vůbec zlomit.
5. Bolest a infekce - když kyselina a bakterie dosáhnou na pulpu (zubní nerv), začne bolet. Může dojít k abscesu, což je vážná infekce.

Některé praskliny se projeví hned - jiné se rozvíjejí pomalu, během několika let. A to je ten největší problém. Lidé si myslí, že „to nebojí“, a čekají, až se to zhorší.

Co můžete dělat, abyste to zastavili?

Nemůžete sklovinu znovu vyrostit. Ale můžete ji chránit a zpomalit poškozování:

• Užívejte fluoridovou zubní pastu - fluorid pomáhá zpětně upevňovat minerály do skloviny. Doporučuje se 1450 ppm fluoridu.
• Používejte jemný kartáček - nejlepší je jemný nebo středně tvrdý kartáček. Čistěte jemně, ne agresivně.
• Přestaňte brusit zuby - pokud spíte s přitisknutými zuby, nechte si vyrobit ochranný štít od zubního lékaře. To je nejúčinnější metoda.
• Nečistěte zuby hned po jídle - pokud jste snědli kyselý potraviny (citrus, káva, limonáda), počkejte 30 minut, než si zuby čistíte. Slina má čas vyrovnat pH.
• Pijte vodu - voda s nízkým pH pomáhá vypláchnout kyseliny. Vyhněte se sladkým nápojům, zejména mezi jídy.
• Navštěvujte zubního lékaře každých 6 měsíců - oni vidí praskliny dřív, než je vidíte vy. Používají speciální světlo a rentgen, který odhalí skryté poškození.

Když už to prasklo - co dál?

Když je sklovina poškozená, léčba závisí na hloubce praskliny:

• Mikropraskliny - lékař může aplikovat sealant (těsnění) nebo fluoridový lak. To zablokuje trhlinu a zabrání dalšímu pronikání.
• Hlubší praskliny - pokud je poškození blízko dentinu, může být potřeba kompozitní výplň - tedy tmavá nebo bílá plomba, která zastoupí poškozenou část.
• Velké zlomeniny - pokud se zub zlomil, může být nutná korunka (čepička), která zub celý obalí a ochrání.
• Infekce v pulpe - pokud je nerv poškozen, bude potřeba kořenové léčení. To je náročnější a dražší postup.

Nejlepší věc? Zastavit to dřív, než to bude potřeba řešit. Většina prasklin se dá předcházet - ale jen pokud víte, na co dávat pozor.

Je možné sklovinu obnovit?

Ne. Sklovina se neobnoví. Neexistuje žádný lék, který by ji znovu vyrostil. To je důvod, proč je prevence tak důležitá.

Některé produkty na trhu tvrdí, že „obnovují sklovinu“. Ve skutečnosti jen reminereralizují - přidávají minerály na povrch, který je už poškozený. To je jako opravit díru v plotě tím, že na ni natřete barvu. Díra je tam stále.

Pravá ochrana je v tom, aby se díra vůbec neobjevila.

Co dělat, když si všimnete praskliny?

Nechte si to prohlédnout. Pokud:

• vidíte bílou skvrnu na zubu
• počítáte, že zub bolel po horké nebo studené potravině
• častěji měníte zubní pastu, protože „nepracuje“
• si všimnete, že zub vypadá „přechodně“ - jako by se z něj něco odlepilo

…tak je čas jít k zubnímu lékaři. Nečekat. Neřešit to doma. Nejde o estetiku - jde o zdraví.

Sklovina není jen „vrstva“. Je to vaše první obrana. Když selže, zbytek zubu je bez ochrany. A to může vést k ztrátě zubu - a to je nákladné, bolestivé a zbytečné.

Nejlepší lék? Zdravé zvyky. Každý den. Bez výjimek.